Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velké změny

14. 04. 2017 8:46:40
Moje dnešní slova jsou o událostech posledních dní. Není to jarní téma, ale k Velikonocům se vlastně hodí.

V poslední, poměrně krátké době, jsem zažila několik úmrtí. Každá smrt je jiná a každá se těžko snáší. Je to brána, kterou projít vyžaduje spoustu sil. Ale kdo ji projde, bude silnější a bohatší o mnoho zkušeností.

Když vám zemře bratr, odejde s ním velký kus vašeho života. Sdíleli jsme dětství, měli vzpomínky, které patřily jen nám. Když přijde smrt pro dvě bízké osoby brzy za sebou, tu druhou vnímáte jaksi otupěle a ochromeně, může se stát, že loučení neprožijete tak naplno a o to déle se loučíte.

Nedávno odešel člověk blízký, se kterým jsme sdíleli velký kus svých světů. Každý den procházím jinou fází vyrovnávání se s touto situací. Když člověk projde šokem, začne pozorovat zvláštní dění ve svém těle. Bolest nad ztrátou, sobecká zlost, že mě v tom nechal, výčitky, nad svým sobectvím a zase stesk. Mele se to a převaluje. Byl tu pro mne vždycky a na tenhle moment byl připravený, měla bych být i já. Pozoruji a snažím se učit.

Zatím jsem pochopila, že se smrtí, se člověk nesmíří. Může ji jen přijmout. Pochopila jsem, že je důležité udržovat své „účty“ srovnané, vyslovit myšlenky, které jdou hlavou, nebrat druhého jako samozřejmost a také jsem pochopila, že když přijde smrt náhle a nečekaně, vždycky zůstane něco nedokončeno.

A tak se každý den učím. Můj člověk se pere s bolestí, ale ve své duši cítím klid.

A co je důležité, blízkost dalších lidí. Každý člověk fázi truchlení prožívá jinak, ale to že jsou kolem další lidé, kteří vás mají rádi a cítí s vámi, to pomáhá. Dřív jsem nevěděla, jak se k člocvěku, který truchlí postavit, bála jsem se a utíkala z dosahu, ale opravdu pomáhá, když je někdo nablízku, obejme, řekne, že je mu to líto. Stačí, když jen stojí a mlčí, ale je tam.

Proto si važte svých blízkých, neberte je jako samozřejmost a nebojte se truchlících. Jen se na ně usmějte a dejte najevo, že jste tam.

Autor: Barbora Losová | pátek 14.4.2017 8:46 | karma článku: 10.09 | přečteno: 181x

Další články blogera

Barbora Losová

Listopadové mlhy

Mám moc ráda tyhle listopadové dny, kdy se ráno začíná skrz mlhu prodírat slunce a jeho svit jěště umocňuje zlátnoucí listí.

29.11.2016 v 9:09 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 140 |

Barbora Losová

Vztahy a nevztahy

Nevím jestli je to podzimem, nebo pomalu se blížícími Vánocemi, ale hodně lidí teď u mě řešilo vztahy. Většinou partnerské, ale i s dětmi. Některé trvaly dlouho, některé byly jen letní vzplanutí, které začalo pohasínat.

13.10.2016 v 9:09 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 389 | Diskuse

Barbora Losová

Magie slov "mám tě rád"

Nedávno mi někdo řekl MÁM TĚ RÁD. Vyvolalo to v mé hlavě zmatek a možná i lehkou paniku. Říkala jsem si: Jak to myslí?

30.8.2016 v 9:05 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 385 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Zdeňka Staňková

Moudrost Pipi Dlouhé punčochy

Pipi a Ronja, moje hrdinky z dětství. Dneska už chápu proč. Pipi mi pomohla uvědomit si, že nemusím dělat věci jen proto, že “se tak prostě dělají”, ale že je dobré přemýšlet o jejich smyslu.

25.4.2017 v 11:34 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 528 | Diskuse

Blanka Fay

Já ho tak miluju..

Klasický den začíná stejně.Jen co se trochu probudím a otočím na bok, využije vzniklého důlku vedle mne a už ho mám v posteli. Uvelebí se a ještě mne nechá chvíli spát. Pokud usoudí, že je čas jít ven,

25.4.2017 v 7:22 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 426 | Diskuse

Klára Manová

Zbláznil se? Ne, už tomu rozumím.

Cesta za životními hodnotami, poznáním svých limitů a vyčištěním přetížené hlavy může být různá. Někdo tuto potřebu ani nepocítí, pro jiného člověka se stane téměř nutností.

23.4.2017 v 20:17 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 540 | Diskuse

Jan Jílek

Když zazní volání

Začal jsem si dopisovat s s lidmi, kteří si říkají: „Mesiánští Židé.” Jsou to lidé, kteří jsou většinou Židé, ale vyznávají víru v Ježíše Krista. Jsou na mě slušní, nijak se nevytahují,

23.4.2017 v 3:15 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 421 | Diskuse

Zdeňka Staňková

Dítě není člověk. Ani v nemocnici.

Mám za sebou velmi stresující zážitek. Po mnoha stránkách. Autonehoda, moje dítě, moje kamarádka a děti mých přátel. Nejvíc stresu mně a mé devítileté dceři nezpůsobila bouračka samotná, ale někteří lékaři z Thomayerovy nemocnice.

22.4.2017 v 23:49 | Karma článku: 42.24 | Přečteno: 9106 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 274

Jsem tichý pozorovatel, který už nechce být tak tichý a doufám, že má slova najdou svůj cíl.

vlnka.webnode.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.